7.7.2010
Ráno jsme si trochu pospali takže jsme hotel opouštěli asi kolem 11.hod. Dali jsme si ještě jednu koupačku a vyrazili jsme na cestu. Po ostřejší výměně názorů jsem tak trochu na truc vyrazil údajně špatným směrem na Varnu. K mému překvapení to byl nakonec ale správný směr tak nevím...:-) Zastavil nám manželský pár který 37 let žil ve Finsku. Ve Varně jsme zašli na hoďku do internet café, aby jsme zjistili co je nového. Pobavil mě přihlašovací proces na sociální síť. Údajně jsem se přihlašoval z neobvyklého místa tak jsem musel dělat test, při kterém jsem na fotkách musel poznat asi 6 lidí, které mám v přátelích. Nemálo jsem se pobavil u některých fotek J Poté sme se městskou přesunuli na konec města. Opět trvalo jen chvíli a zastavil nám mladík kousek za město. V době, kdy jsem seděl na, krajnici, tak jsem přemítal: Za celou dobu, co jsme v Rumunsku a Bulharsku, tak nám ještě nezastavilo auto rumunské výroby, o kterém přemýšlíme, že ho pořídíme. A ejhle, za pár minut nám zastavuje výše zmiňované auto, tak paráda J
Po testovací jízdě jsme pocítili trochu žízeň, tak jsme se mrkli do krámku, kde jsme koupili 3litrovou limču za 1,4 LEV(cca 20 Kč) Jak už se stalo trochu menší zvyklostí, tak v době, kdy jeden z dvojice stopuje, tak druhá osoba si píše zápisky do deníku, či odpočívá.
Po ulepkaným osvěžení sladkou limonádou byla řada ve stopování na mě. Asi do deseti minut jsem se ptal Romana, jestli má už dopsáno, jelikož nám zastavilo bílé sportovní auto, které nás dovezlo asi tak 30 km před Burgas. Čekali jsme kus za kruhovým objezdem. Zastavila nám černá Oktávie. Velmi ochotný Mihail nás zavezl kousek za 2. Největší město Bulharského pobřeží, přičemž cestou po telefonu sháněl nějaké levné ubytování v Burgasu, ale tuto variantu pak stejně zavrhli. Bylo zhruba kolem 20. Hod. a ten večer jsme měli v plánu dívat se na 2. Semifinálový zápas fotbalového MS ve fotbale mezi Španělskem a Německem. Do začátku zápasu zbývala asi tak hodina a tak jsme se rozhodli, že uděláme průzkum potencionálních míst k přespání. Krásný sleeping place jsme našli na pláži, tak jsme se mohli vrátit zpátky do města a najít hospodu, kde budou dávat fotbal a bude zde levný pivko. Vyhrála to restaurace ze které se linula romantická hudba ale fotbal tu dávali a pivko točili Burgasko za 1,7 LEV(cca 1euro) Škoda, že jsme měli dohromady jen na 6 piv, jelikož u vedlejšího stolu sedělo 5 děvčat ve věku asi 14 až 18 let a tak trochu jsme tušili, že je na 1 pivko dohromady asi nesbalíme J Krásný fotbalový zážitek se začal mísit s reprodukovanou hudbou. Nic proti jinak hezkým Bulharkám ale zpěvačka měla do ženské krásy opravdu daleko. Jak říkal Roman:“Žádný boky, velký ramena“. Nadcházející zaznamenaná věta v diáři asi plně vystihuje mé zoufalé pocity ten večer v oné restauraci“Třešinku na dortu tomu nasadila osoba, která si v pokročilé části večera přisedla k vedlejšímu stolu a dle mého soudu to mohla být sestra, pardon bratr zpěvačky J“
Během večera jsme narazili na místního hlídače, který žil nějakou dobu v ČR, tak jsme si mohli pokecat i trochu česky J
Semifinále skončilo španělským postupem a my jsme se mohli odebrat na předem vybranou pláž. Do spacáku jsem zalezl před 1. Hod. ale usnul jsem až mezi 2. Až 3. Hod. J
Žádné komentáře:
Okomentovat