11.července 2010
Ráno byl sraz stanoven na 8:30, s Josém jsme si usmysleli, že se po snídani vrátíme zpátky na dormitory(ubytování pozn-red.), tak jsem si sebou nebral ani kameru ani pití nic .Jenže po snídani jsme vyrazili do městského muzea a poté jsme absolvovali výstup na největší dominantu města : Afyon Castle, hrad tyčící se na skále nad Afyonem. Výstup jsme absolvovali kolem poledne, v době největších veder, takže těch 575 schodů tam a zase zpátky nebyl vůbec žádnej med J Odměnou za námahu byl překrásný výhled do okolí, zejména na stopadesátitisícový afyon. Nádhera. A už mi bylo jasné, že se sem budu muset vydat ještě jednou, tentokrát i s vlastním dokumentačním zařízením J Po obědě následovala procházka po městě, při které mě překvapilo poměrně velké množství obchodů se zbraněmi. Ale prý to je normální tak nevím J Na další bod programu jen tak nezapomenu. Měli jsme na výběr několik možností ale nakonec zvítězily brusle, tak jsem si říkal, že to budou nějaký inlajny atd…tak jsem tomu nevěnoval moc pozornost. Ale zmýlená neplatí. Přijeli jsme k nafukovací hale, v niž bylo nefalšované kluziště! Tak jsem si říkal, že to bude sranda, jelikož jsem na bruslích nestál asi 15 let. K mému překvapení mi to ale celkem i šlo. Pár pádů je samozřejmostí, ovšem moc nepotěšílo když jsem tam upadnul na záda přičemž jsem měl na sobě jen košili s krátkým rukávem, ale osvěžení to bylo fajn. Málem bych opomněl neúmyslný krosček ze zadu ale to už je holt riziko J Bruslili jsme asi něco přes hodinu, pak jsme se přesunuli do čajovny na šíšu. Při počtu 15 lidí se objednávalo asi 18 vodnic takže mi pak už šla hlava kolem J Během odpoledne se řešilo, zda-li bude možnost sledovat finále MS ve Fotbale mezi Nizozemskem a Španělsku, kterému jsme byli díky Josému všichni více nakloněni. Nakonec nás pozval domů Faruk, se kterým jsem si padnul do oka od začátku. Povoláním učitel byl nadšen z mé minimální znalosti Turečtiny – toho si Turci velmi váží, když se snažíte aspoň trochu mluvit jejich jazykem. Finále nakonec dopadlo vítězně pro Španělsko, z čehož jsme měli velikou radost. Na kolej jsme dorazili kolem půlnoci. Ubytování bylo fajn, akorát bylo na prd, že jsme museli být odděleni kluci x holky. Byl to hlavně problém v tom, když byla společnost rozjetá tak pak nebyla možnost se přemístit k někomu společně na pokoj, jelikož vstupy u budovy hlídali securiťáci kteří fakt budili respekt. No takže první noc to byla vyloženě pánská jízda za účasti asi litrového trychtýře, kterým jsem musel vypít dvě pivka najednou, do postele jsem upadnul nakonec asi kolem 3. Hod.
