Sobota 17.7.2010
Ráno bylo v duchu probírání se z následků z předchozího večera. Moc se toho neděje tak mám aspoň čas dopsat deník. Dopoledne trávíme děláním oběda pro celou expedici Sandikli na ohni. Podávají se jakési masové placky a hranolky. Posilněni výborným pokrmem se vydáváme na menší procházku po okolní krajině. Cestou potkáváme divokého psa, divoké koně, pavoučí vesnici o rozměrech zhruba 1x1 metr a další krásy. Ale i tento výlet má své mouchy; Je mi nepochopením, že v této nespoutané přírodě nacházím pohozené odpadky L Už se tak nějak smiřuju s tím, že ekologické vychování Turků je katastrofální! Během cesty potkáváme i kraví exkrementy. Zrovna jsem šel v hloučku s dívkami z Koreje a tak jsme se dostali i na toto téma a tuším že s Leem jsme si z dívek dělali srandu a říkali jsme jim že se jedná o Turkish mushroom – Turecká specialita podávaná v těch nejluxusnějších restauracích J No myslím, že nám i chvíli věřily, než zjistily že je taháme za nos J Večer jsme strávili u ohně ve společnosti Efesu a turecké Rakyje J Probíhala všeobecná diskuse, která se v závěru změnila v politickou, během niž jsem byl dotázan na můj postoj k situaci v Izraeli. Tak jsem odpověděl moje stanovisko. To se nelíbilo jedomu mladíkovi, který mi už od začátku moc neseděl. Naštěstí z toho nebyly následky moc dramatické J Trochu s rozkazem jsme zalezli do stanů úderem půlnoci. Přecejenom bylo zapotřebí nabrat síly na zdolání 5. Největšího kaňonu na světě, Sandikli Agdak Tokali Canyonu
Žádné komentáře:
Okomentovat