31.7.
Vstávačka asi kolem 9. Hodiny. Následuje výborná snídaně. Už se učím jíst i olivy, které si mě doposud nezískaly. Přecijen na workcampu v Afyonu jsem je měl na talíři každé ráno. Stejně tak černý čaj. Před mou návštěvou Turecka jsem ho nesnášel ale tady jsem si na něj zvykl. I třeba pro to, že se pije z malých kalíšků, ale za to skoro furt, takže se pak třeba stalo, že jsem měl čaj 15x za den :-) Posnídani přijíždí další dvě účastnice workcampu, Semi z Jižní Koreje a Melanie z Francie. Vyrážíme na oběd na kopec nad město kde sme na terase restaurace měli zajednaný oběd. Výhled na okolní krajinu velmi okouzlující. Pohled na ty strmé skály kolem braly dech. Během odpoledne přijíždějí další účastníci workcampu. Myslím, že je zde rozmanitější zastoupení zemí, než tomu tak bylo na tom mým prvním. Přijeli jsem 4 holčiny ze Španělska, Stevan s Ivanou ze Srbska, trojnásobný otec Malik z jeho kamarádem Elvinem přiletěli z Ázerbajdžánu, Federico z Itálie, Seung z Číny a Aya z Japonska. Když k tomu přičtu Igora a Oksanu z Ukrajiny, tak nám z toho vznikl solidní mezinárodní mix, že?
Během odpoledne si peru košili. Rychlost schnutí na 40´C sluníčku je fakt okouzlující. Ani né za čtvrt hodiny to bylo v suchu. Zehr gut!
Vše není jen růžové. Huseyn si mě bere stranou a sděluje mi poněkud neradostnou zprávu. Organizace, která pořádá tento workcamp má problém s tím, že jsem zde navíc a že to nehodlají tolerovat. Bohužel kemp se zde koná poprvé, tak s tím nemůžou bohužel nemůžou nic dělat, a že následující den budu muset kemp opustit.
I tak večer je v duchu wellcome party. Nechybí klasické seznamovací hry, kytárka doprovázená italskými lidovkami v podání Federica a taky nějakej ten alkohol. Ke spánku uléhám skoro za svítání kolem 4. Hodiny ranní
Žádné komentáře:
Okomentovat